Rozdělení vín, česká a moravská vína

03. 01. 2023

Každá sklenka bílého či červeného vína z českých vinic chutná tak trochu jako prodloužený slunečný víkend na terásce pálavského penzionku. Jak se tuzemská vína dělí, k čemu je servírovat a která vinařství rozhodně nesmíte minout?

Naučte se rozlišovat vinařské oblasti a podoblasti

V České republice jsou dvě hlavní vinařské oblasti – Čechy a Morava. Čechy se dělí na 2 vinařské podoblasti – Mělnickou a Litoměřickou.
Morava, kde najdete více než 90 % českých vinic, se pyšní rovnou čtyřmi

Znojemskou – s kamenitou půdou, kde se skvěle daří Veltlínskému zelenému, Ryzlinku rýnskému, ale i Frankovce,
Velkopavlovickou – kde vinice rostou na vápenitých jílech, pískovcích nebo slepencích, což prospívá aromatické odrůdě Pálava, Muškát moravský nebo Müller Thurgau,
Mikulovskou – s vápenitými půdami, kde charakterizuje nejčastěji Ryzlink rýnský, Chardonnay, Rulandské bílé nebo Veltlínské zelené,
a Slováckou – kde kvůli výkyvům teplot vznikají ta nejsvěžejší vína z Ryzlinku rýnského nebo Rulandského bílého.

Vína z Moravy patří mezi nejkvalitnější z celé Evropy, s přehledem konkurují těm z Francie, Německa i Rakouska. V roce 2021 Česko napočítalo něco málo přes 18 tisíců hektarů vinic.

Jak se česká a moravská vína dělí? Tady vysvětlujeme, co znamená víno VOC, polosladké nebo třeba kabinetní víno

Vína z ČR se nejčastěji dělí podle:

kategorie a kvality,
zbytkového cukru,
nebo originální certifikace.

Dělení dle kategorie a kvality

Stolní vína – nejnižší kategorie vín. Nikdy nebývají označená obcí, viniční tratí nebo názvem odrůdy. Vyrábějí se z hroznů z nejrůznějších zemí EU.

Zemské víno – kategorie vín platná od roku 2004. Hlavním kritériem zemského vína je tuzemský původ hroznů a cukernatost min. 14 °NM.

Cukernatost hroznů se udává ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM) a značí množství cukru v bobulích v okamžiku sběru. Ovlivňuje ji klima, ročník nebo odrůda vinné révy.

Pokud je v 1 hektolitru hroznového moštu 1 kg přírodního cukru, má mošt cukernatost 1 °NM.

Jakostní víno – se vyrábí pouze z českých nebo moravských hroznů s cukernatostí vyšší než 15 °NM, výhradně však z vinic pro jakostní víno a z jedné oblasti. Tyto bobule navíc musí být zpracovány tam, kde byly sklizeny.

Pokud je jakostní víno vyrobené z dvou až tří odrůd, získává označení odrůdové. Vína ze směsi bobulí z jakostních vinic, případně v kombinaci s odrůdovým jakostním vínem, se jmenují známková.

Jakostní víno s přívlastkem – musí splňovat mnoho kritérií:

hrozny musí pocházet z jedné vinařské oblasti,
jejich cukernatost, odrůdu, původ a hmotnost musí ověřit Státní zemědělská a potravinářská inspekce,
nesmí se doslazovat, a kromě síry chemicky upravovat
a pokud je vyrobeno z více odrůd, musí obsahovat minimálně 85 % odrůdy, kterou vinař uvedl na obale.

Přívlastková vína mají další speciální dělení. Mezi nejznámější patří:

Kabinetní víno – lehčí a sušší víno, u kterého při výrobě většina cukru zfermentovala v alkohol. Bobule při sběru musí mít minimálně 19 °NM cukernatost.
Pozdní sběr – jak název napovídá, vyrábí se z pozdě sesbíraných hroznů, jejichž cukernatost se pohybuje mezi 21 až 21 stupni.
Výběr z hroznů – většinou plná vína s vyšším obsahem alkoholu. Vyrábí se z bobulí s cukernatostí nad 24 °NM.
Výběr z bobulí – jedná se o polosladká či sladká vína, jejichž hrozny na vinici zrály velmi dlouho a obsahují minimálně 27 stupňů přírodního cukru.
Ledová vína – se vyrábějí ze zmrzlých hroznů s minimálně 27 stupni přírodního cukru. Výsledkem je hustá a vysoce koncentrovaná šťáva, protože část vody zůstává při lisování v bobulích.
Slámová vína – velmi sladká a drahá vína. Vyrábí se z hroznů, které po sklizni ještě 3 měsíce dozrávaly na slámě, rákosu nebo speciálních podložkách.

Dělení dle zbytkového cukru

Suchá vína – obsahují minimum zbytkového cukru, max. 4 gramy na litr. Mají výraznou kyselinku i chuť.

Polosuchá vína – pod tuto kategorii spadají všechna vína, která mají maximálně 12 g neprokvašeného cukru v jednom litru.

Nepřehlédněte naše cuveé odrůd Ryzlinku rýnského a Sylvánského zeleného z vinařství Filip Šebesta. Současný vinař Filip navázal na svého otce Libora a započal tak 4. generaci vinařů ze slováckého Vracova. Protože produkují maximálně 2000 lahví jedné odrůdy, věnují každé lahvi maximální péči.

Polosladká vína – si nikdy nepleťte s těmi polosuchými. Polosladká totiž v jednom litru mohou obsahovat až 45 gramů zbytkového cukru.

Sladká vína – mají v jednom litru více než 45 g zbytkového cukru. Zpravidla se hodí pro dlouhodobé zrání v lahvi.

Vína originální certifikace

Nebolí vína VOC. Hrozny těchto vín pocházejí z vybraných a schválených vinařských tratí daného regionu, které jim propůjčují jedinečné vlastnosti. Ty jsou ve víně jasně čitelné, rozpoznatelné a odrážejí typické podmínky konkrétního terroiru.

Několik tradičních českých odrůd a co od nich očekávat

Veltlínské zelené

Původně rakouská odrůda, dnes však patří k nejrozšířenějším u nás. Vinice Veltlínského zeleného najdete především na Znojemsku, Mikulovsku nebo Velkopavlovicku. Víno z Veltlínu je svěží s pronikavou vůní, ovocnou chutí a vyšším množstvím kyselin. Chutnat vám bude společně s krémovými omáčkami, hovězím masem nebo třeba kozím sýrem.

Patříte-li k milovníkům suchých vín, nesmíte si nechat uniknout Veltlínské zelené z mikrovinařství Toman. Zakládají si na vynikající kvalitě, spojení tradičních výrobních procesů s moderními postupy.

Pálava

Réva zapsaná v české a slovenské odrůdové knize až roku 1977. Vznikla křížením Tramínu červeného, který ji propůjčuje kořenitost a čajové tóny, a Müllerky, z níž převzala svěžest a aroma peckovin. Čím zralejší hrozen Pálavy, tím medovější chuť výsledné víno má. Párujte ji s výraznějšími pokrmy, třeba asijskými. Rozumět si bude i s modrým sýrem.

Na viniční trati Šidleny vypěstoval Karel Novotný dokonalou polosladkou Pálavu z řady ELEMENTS. Váš nos ohromí mandarinkovým aroma, jazyk potom chutí květového medu.

Muškát moravský

Výrazně aromatická odrůda s vůní a chutí muškátu a černého rybízu. Přirozeně neobsahuje mnoho kyselin. Hodí se k naší paštice Božence či mušlím, doporučujeme Muškát podávat jako aperitiv.

Ochutnejte Muškát moravský 2021 z malého vinařství Karel Novotný z Milotic u Kyjova. Dokonale jemné a vyvážené bílé víno s vůní pomerančové kůry výborně doprovodí poříčská kapří paštika.

Rulandské šedé

Někdy také Pinot Gris. Ačkoli je Rulandské šedé bílá odrůda, barva hroznu je šedo-modrá. Od vína očekávejte výraznou plnost a ovocnost, především pomerančové a medové tóny. Rulanda skvěle doprovodí dezerty, ryby nebo kořeněné speciality.

Ryzlink vlašský

Obsahuje vysoký obsah kyselin. Vlašák mívá dvě podoby – na jedné straně svěží angreštovou a pikantní chuť, na straně druhé plné víno s chutí medu. Mladý Ryzlink vlašský párujte se studenými předkrmy nebo rybami. Vyzrálejší víno skvěle doplní tučnější sýry, jemné paštiky nebo dezerty.

Ryzlink rýnský

Má mnoho podob. Překvapí vás výrazným aroma lipových květů, ovoce, peckovin, ale i lučních květů. Některé Rýňáky, především ty pěstované ve výškách, poznáte podle petrolejových tónů. Chutnat vám bude se pstruhem, drůbeží nebo telecím masem.

Chardonnay

Odrůda s plnou chutí, mineralitou a výraznou kyselinkou. Mívá vysokou cukernatost, která se ale liší v závislosti na klimatických podmínkách. Říká se, že chuť a aroma víno dostává až ve sklepech u vinaře – častokrát totiž zraje v dubových sudech, který mu propůjčuje svůj charakter. Dokonale se hodí k rybám a mořským plodům, vyzrálé Chardonnay si však zamiluje i s kozím sýrem.

Sauvignon

Někdy také Sauvignon blanc. Odrůda rozšířená především na Moravě, která se pyšní vyššími kyselinami a dlouhotrvající kořenitou chutí. Ve vůni můžete cítit nejrůznější druhy ovoce. Mladý Sauvignon párujte s chřestem nebo kozím sýrem. Plnější vína si zamilujete v kombinaci s bílým masem, šunkou nebo rybami.